Zástavní právo
05.08.2013 15:29POJEM
Zástavní právo uskutečňuje svoji roli zejména tím, že od okamžiku svého vzniku do své realizace nutí dlužníka split závazek a v případě nesplnění závazku poskytuje možnost uspokojení nesplacené pohledávky přímo z výtěžku zpeněžení zástavy. Předmětem zástavního práva může být věc movitá i nemovitá, ale i další věci způsobilé být předmětem občanskoprávních vztahů majetkové povahy (podnik, pohledávka, obchodní podíl, cenný papír aj.), které jsou ocenitelné.
Zástavní právo je momentálně upraveno občanským zákoníkem (z.č. 40/1964 Sb.), konkrétně §152 - §174 (možné najít např. zde). Tam je také uvedeno, jaké pohledávky je možné zajistit zástavou.
(1) Zástavním právem může být zajištěna pohledávka peněžitá i nepeněžitá. Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky.
(2) Nepeněžitá pohledávka je zajištěna do výše její obvyklé ceny v době vzniku zástavního práva.
(3) Zástavním právem může být zajištěna i pohledávka, která má v budoucnu vzniknout, anebo pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění podmínky.
(4) Zástavním právem mohou být do sjednané výše zajištěny i pohledávky určitého druhu, které zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi budou vznikat v určité době.
(5) Zástavní právo se vztahuje i na nároky zástavního věřitele z odstoupení od smlouvy, podle které vznikla zajištěná pohledávka, nebylo-li v zástavní smlouvě dohodnuto něco jiného.
VZNIK
Mezi základní tituly, kterými zástavní právo vznika občanský zákoník řadí:
titul | okamžik vzniku práva |
písemná smlouva |
vkladem do KN nebo zápisem do rejstříku zástav |
rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví |
právní mocí rozhodnutí soudu |
rozhodnutí soudu |
právní mocí rozhodnutí soudu |
rozhodnutí správního úřadu |
právní mocí rozhodnutí |
zákon | účinností zákona/vznik skutečnosti |
U nemovitostí je nejčastějším titulem zřízení zástavního práva smlouva, která musí být písemná. K platnosti této smlouvy je samozřejmě nutné dodržet podmínky pro platnost právních úkonů (tyto je možné najít v §34 - §42a obč. zákoníku, obecně musí splňovat náležitosti subjektu, vůle, projevu vůle a obsahu). Aby tedy byla zástavní smlouva platná, musí mít alespoň minimální obsah, určité a srozumitelné označení :
- stran zástavní smlouvy
- nemovitostí, které mají být zastaveny
- pohledávky, která má být zajištěna
- jasný projev vůle zástavního dlužníka dát nemovitost do zástavy
- jasný projev vůle zástavního věřitele nemovitost jako zástavu příjmout
Smlouva musí být popdepsána, případně je vhodné , aby bylo uvedené datum a místo sepsání.
OBSAH
Práva a povinnosti subjektů zástavně právního vztahu lze rozlišit do 2 základních fází.
V té první plní zástavní právo preventivní zajišťovací funkci. Působí na dlužníka, aby svůj dluh splnil řádně a včas. Pokud má zástavní věřitel zástavu u sebe , je oprávněn ji držet po celou dobu trvání zástavního práva, je povinnen se o ni starat s péčí řádného hospodáře, zejména ji opatrovat, chránit před poškozením, ztrátou a zničením. Zástavní dlužník je povinnen se zdržet všeho, čím se zástava zhoršuje na ůjmu zástavního věřitele.. Jestliře zástava ztratí na ceně tak, že zajištění pohledávky se stane nedostatečným, má zástavní věřitel právo od dlužníka žádat, aby zajištění bez zbytečného odkladu přiměřeně doplnil.
Ve druhé fázi nastupuje uhrazovací funkce zástavního práva jakožto důsledek splatnosti pohledávky a prodlení dlužníka s jejím plněním. V takovém případě má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku dosažené zpeněžením zástavy. Uspokojení ze zástavy je podle občanského zákoníku možné:
- zpeněžením ve veřejné dražbě
- soudním prodejem zástavy
Ad 1. Veřejné dražby jsou upraveny zákonem č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách. V případě prodeje zástavy jde o tzv. dražbu nedobrovolnou. Dražbu lze provést jen na základě písemné smluvy o provedení dražby, kterou uzavře zástavní věřitel a dražebník. Dražebník zašle ve lhůtě sjednané ve smlouvě písemné oznámení o dražbě zástavnímu dlužníkovi, zástavci a případně dalším zúčastněným. Následně se vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou
Ad 2. Soudní prodej zástavy se pak zahajuje na návrh zástavního věřitele. Místní příslušnost soudu se u nemovitostí řídí místem, v němž se zastavená nemovitost nachází. Účastníky řízení jsou zástavní věřitel i zástavní dlužník.
ZÁNIK
Zástavní právo zaniká
b) zánikem zástavy,
c) vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva jednostranným písemným úkonem,
d) uplynutím doby, na niž bylo zřízeno,
e) složí-li zástavní dlužník nebo zástavce zástavnímu věřiteli obvyklou cenu zástavy,
f) písemnou smlouvou uzavřenou mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem nebo zástavcem,
g) v případech stanovených zvláštními právními předpisy.
Promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká.
KATASTR NEMOVITOSTÍ
V KN se u zástavního práva eviduje:
- zástava
- výše jistiny zajištěné pohledávky, popř. podíl na pohledávce vyjádřený zlomkem, procentem nebo výší části jistiny
- údaje o vlastníkovi/zástavním dlužníkovi
- doba, na kterou je právo sjednáno
- listina, která je podkladem pro zápis do KN
Zástavní právo je vyznačeno v části listu vlastnictví C.
———
Zpět